Tomáš Vaněk
Sportu zdar a fotbalu zvlášť! Tímto legendárním pozdravem zdravím všechny čtenáře a moc děkuji, že si uděláte čas a čtete naše řádky, docela mě překvapilo, kolik vás je. Už jsem tu zpovídal bývalého hráče i trenéra tak si myslím, že je čas popovídat si i s někým ze současného týmu. Vybral jsem jednoho, o kom si myslím, že bude tvořit osu tohoto týmu. Je to Tomáš Vaněk. Ahoj Tome. Nebudu se tě ptát, kdo tě k fotbalu přivedl. Ono to asi tak nějak vyplynulo z toho, v jaké rodině a komu ses narodil, viď? Jen pro ty, co by tě neznali, připomenu, že tvým otcem je Hynek Vaněk starší, sám bývalý hráč místního SK a člověk, který fotbalu obětoval a podřídil spoustu let.
Ahoj Jirko
1 - Byla tedy nějaká možnost, že bys dělal jiný sport než fotbal?
Možnosti určitě nějaké byly, ale jelikož jsem bydlel asi 10 metrů od hřiště (stejně jako ty kdysi) a od malička jsem tam byl pečený vařený, tak to pro mě byla jasná volba.
2 - Dnes si hráč do pole, ale já si tě pamatuji i jako brankáře, nelituješ, že jsi u toho nevydržel?
Ano, je pravda, že v přípravce jsem opravdu dělal gólmana, ale postupem času mě daleko víc bavilo góly střílet než je chytat. Jednou jsem dokonce dochytával zápas za muže, když dostal náš gólman červenou kartu. Ale určitě toho nelituju. Pamatuju si, že to není zas tak dávno, kdy jsem v zápase proti Ludkovicím předvedl brankářsky zákrok kola, ale bohužel jsem nebyl gólman a musel tak předčasně do sprch.
3 – Jaká byla tedy tvá fotbalová cesta od žáčků až do teď?
Přípravku a mladší žáky jsem navštěvoval ve Starém Městě (tehdejším Synotu). Později jsem prošel přes Zlechov, Tupesy a Nedakonice do Kunovského dorostu. No a v 17 už jsem hrával ve Zlechovském SK za muže, kde jsem do teď. No, to už je 11 sezón.
4 - Který trenér byl pro tebe asi největším přínosem ve fotbalovém žití?
Myslím, že pro každého je nejdůležitější rozvoj v mládežnickém fotbalu. Proto bych vzpomněl trenéry Fraňka, Vlka a pana Blahu, který už bohužel není mezi námi. Všichni mě vedli v Kunovském dorostu.
5 - A taťka ti do toho nekecal?
Ne, ten mi do toho nikdy nemluvil, spíš bych řekl, že byl takový tichý pozorovatel. Teprve pak přišel a řekl, co si myslí, že bych měl zlepšit a co se mu naopak líbilo.
6 - Ani když jste se potkali na hřišti? Patříš totiž k jedněm z mála lidí, co měli to štěstí si s otcem zahrát v jednom dresu, jak na to vzpomínáš?
Byly to hned první dvě sezony ve Zlechově, když jsem přišel z kunovského dorostu. Vzpomínám na to moc rád, měl jsem vždy motivaci navíc, když jsme spolu hráli. Možná právě proto pro mě byl přechod do mužů lehčí. Dá se říct, že jsem měl vyšlapanou cestu.
7 - V kolika letech jsi poprvé nastoupil za zlechovské muže a vzpomeneš si, jak to dopadlo a jestli jsi dál třeba gól?
V 17 letech už jsem pravidelně hrával za muže. Pamatuji si, že první mistrák jsem hrál proti Koryčanům a zápas skončil 1:1. První gól jsem dal ve druhém zápase proti Jalubí.
8 - Tvůj brácha se před časem blýskl hattrickem proti Jalubí, podařil se i tobě někdy podobný kousek?
Jo, měl štěstí. Mně se ještě hattrick za muže nepodařil (zatím).
9 - Za své působení ve Zlechově si se potkal i s bývalými ligovými hráči Jirkou Kowalíkem, Petrem Drobiszem, Janem Kuzmou. Jaké to bylo sdílet kabinu s takovými borci a jak moc byli jejich zkušenosti cítit na hřišti, ale i mimo něj?
Jo, bylo moc fajn zahrát si s těmito kluky jak z hlediska fotbalového, tak lidského. Samozřejmě bylo poznat, že hrávali úplně něco jiného než 1.B. Líbilo se mi, např. u Peti Drobisze, že i když hrál nižší soutěž, furt to byl profík, který byl na každý zápas i trénink perfektně připraven. Ale nejvíc se mi líbilo hrát s Jirkou, je to fajn chlap na hřišti i v kabině. Hodně jsme se s ním nasmáli. O to víc mě pak mrzelo, že přestoupil do Ořechova a jak jeho přestup proběhl.
10 - Když tě při zápase s kamarády sleduji zpoza plaňku, shodneme se na tom, že tvůj styl hry je dost důrazný a tvrdý, že ze žádného souboje neuhneš a umíš si v zadních řadách zřídit respekt, jsi takový i když slezeš z hřiště, v normálním životě?
Kdysi mi jeden trenér řekl, že ten, kdo jde do souboje míň důrazněji, toho to vždy bolí víc. Nebýval jsem takový, ale po pár sezonách na stoperovi jsem se to naučil. Ale rozhodně si nemyslím, že bych byl nějak zákeřný apod. Jestli jsem takový i v normálním životě? Tak to je spíš otázka na mé blízké, popř. manželku.:)
11 - Kterou sezonu považuješ ve Zlechově za nejpovedenější, kdy to opravdu byla radost ze hry?
Myslím, že to byla právě první nebo druhá sezona co jsem byl v mužích. Skončili jsme 2. za Osvětimany. A samozřejmě minulá sezona, kdy jsme postoupili do 1.A.
12 - V zimě v klubu proběhly určité změny i na popud kabiny, bylo vyměněno vedení a přišel nový trenér, jak probíhala zimní příprava a kde podle tebe Zlechov nejvíc tlačí bota?
Zimní sezóna začala tradičně výběhama a podařilo se nám odehrát dva přípraváky. Bohužel jsme museli skončit kvůli epidemii koronaviru. Měli bychom rozšířit kádr o nové a kvalitní fotbalisty, protože jezdit na zápasy v 1.A. s dvanácti hráči prostě nejde. Nebo jde, ale nikoho to nebude bavit, jak diváky, tak hráče. Uvidíme, jak to dopadne po pauze, kterou teď máme.
13 - Jak se zabydlujete v nové kabině a jaká je atmosféra v mužstvu, trochu nám asi přišla vhod tahle pandemie, nemyslíš?
Upřímně řečeno, tak jak ve staré kabině to zatím není. Strávil jsem tam 3-4 dny týdně přes 10 let, mělo to určitou atmosféru, kdo zažil tak ví. Chce to chvilku, než si všechno sedne, ale věřím, že všechno bude ku prospěchu týmu. Jinak parta kluků jsme tam furt dobrá, v tom problém nevidím.
14 - Mezi veřejností často diskutovaná otázka 1.A. třídu udržet za každou cenu nebo ne? Okolo postupu bylo spousta nejasností, dnes už je jasno?
Můj názor je takový, aby se 1.A. udržela. Přece nemůžeme začínat sezonu s tím, že spadneme. Musíme hrát, jít zápas od zápasu a snažit se sbírat co nejlepší výsledky. Uvidíme, jak nám to půjde.
15 - Loni tě trápilo koleno, co ti bylo a je už vše v pořádku?
No ono už to začalo dva roky zpátky, v předposledním zápase v Prakšicích. Špatně jsem došlápl a zranil si koleno a po asi zhruba měsíci jsem šel na operaci do Kroměříže. Potom jsem začal trénovat, ale koleno bohužel furt nedrželo, takže jsem víc nehrál, jak hrál. A tak to šlo celou sezonu. Teď už to snad konečně vypadá, že by to mohlo být v pořádku, tak snad to nezakřiknu.
16 - Ronaldo nebo Messi? A proč?
Dva nejlepší hráči na světě, ale preferuji Ronalda. Víc se mi zamlouvá jeho herní styl a přímočarost.
17 -Máš nějaký fotbalový ještě nesplněný sen? Já jsem kdysi snil o tom, že dám Angličanům ve Wembley gól hlavou, už se mi to asi nepodaří.
No jasně že mám. Třeba dát ti centr na hlavu ve Wembley?:)
18 - Který soupeř ti nejmíň vyhovoval, kam jsi opravdu nerad jezdil a kde se ti naopak dařilo?
Vždycky se mi daleko líp hrávalo proti fotbalově silnějším soupeřům jako např. Strání, Osvětimanům, Starému Městu. Naopak nerad jsem jezdíval do Prakšic, Havřic, Zlámance, tam se fotbal moc hrát nedal. Naopak jsem se vždy těšil na derby s Nedakonicemi a Buchlovicemi.
19 - Po prohraném zápase, máš prohru dlouho v hlavě, nebo jsi ten typ, co se neotáčí a směřuje své myšlenky na další zápas?
Většinou nad tím přemýšlím do půlky týdne, pak už se snažím soustředit na další zápas. Rád si po zápase povykládám s chlapama v kabině nebo i s těmi, co zápas viděli jako diváci.
20 - Po zápase, pivo nebo rotoped?
Bohužel pivo, protože rotoped nemáme.
21- A na závěr co bys popřál, spoluhráčům, vedení klubu a v podstatě všem lidem v této těžké době?
Všem bych chtěl popřát hlavně zdraví, protože to je nejdůležitější. A taky, ať se toto období co nejrychleji přežene a vrátí se vše k normálu. Už abychom mohli zase brzy vyběhnout na hřiště.
